Hodnocení podzimní části
Po utkání v Hostivicích následovala tradiční rozlučková party v restauraci vedle hřiště.
Hráči, realizační tým, vedení a lidé co se starají o fungování Sokola, řádně oslavili první polovinu v okresním přeboru.
Hodnocení
Tým rozhodně nepředvedl ostudu. S tak početnou marodkou a absencemi je desáté místo dobré, ale i tak si dál myslím, že náš tým rozhodně má na TOP 5. Veliká škoda bodů je z utkání se Štěchovicemi, Úhonicemi, Chotčí a líto nám může být také pouze remízy doma s Měchenicemi či té poslední v Hostivicích.
Vstup do sezony byl opravdu pohádkový. Po třech kolech devět bodů rozhodně nikdo nečekal, ale naši si ověřili, že na okres rozhodně mají. Smutná šestizápasová série proher bohužel kazí jinak dobré dojmy, ale věřme, že na jaře tým něco podobného již nedopustí a nebude muset hrát o záchranu v soutěži.
Posily
Co se týká hodnocení nových hráčů v týmu, tak jednoznačně vyčnívá Jan Moravec. Ten si ihned svými skvělými výkony získal přízeň všech holubických fanoušků a stal se důležitým pilířem v naší sestavě. Dalším novým členem je František Čížek. Mladý fotbalista zatím často pendluje v sestavě a je takovým univerzálem pro všechno. Střídá dobré okamžiky s těmi horšími. Hodnocení dalších nových hráčů nelze uskutečnit. Jaroslav Herbst neodehrál dostatečné množství utkání a mladý Jan Hovězák se naplno ukáže až v následující zimní přípravě.
Očima Ladislava Šindeláře:
Z mého pohledu i z pohledu bodových zisků by se podzimní část sezón dala rozdělit do tří částí. Ze začátku bylo znát velké ,,nováčkovské,, nadšení, které se odráželo na tréninkové účasti i v zápasech, kde navíc díky velké produktivitě skoro každá naše šance končila gólem. Pak však možná i díky ztrátě pokory se od nás štěstí trochu odvrátilo, navíc přišly absence jak zdravotní tak vinou pracovních povinností řady hráčů, tréninková účast byla mizerná a to se odrazilo v dlouhé nelichotivé sérii porážek. V posledních 4 zápasech se však tým konečně trochu semknul a výsledkem bylo 8 bodů navíc s dvěma čistými konty, což nám dává více klidu a snad i elánu do zimní přípravy. Přesto si myslím, že nás na jaře čeká i díky losu hodně těžká práce.
Očima Kirilla Prilepskiho:
Začátek sezóny se nám opravdu povedl. Tři výhry v řadě, z toho první 9:0 a druhá proti takovému soupeři jako Psáry, které mají opravdovou kvalitu a hraje za ně navíc exligový fotbalista Pavel Kuka. Byli jsme ve hvězdách, ale bohužel přišel pád. Myslím, že až moc velkou ranou pro nás bylo zranění kapitána Ládi Helebranta. S jeho ztrátou tým ztratil velkého bojovníka a dříče, ale i týmového ducha. Právě on žene tým kupředu a dokáže zbytek týmu nabudit. S prvními porážkami přišly neshody v týmu. Odrazilo se to na žalostné docházce na tréninky. Ve čtyřech lidech se opravdu nedá trénovat. Představitelé klubu sice naléhali na ty, co tréninky začali flákat, ale podle mě je i deset hráčů na tréninku málo. Pamatuji si časy, kdy jsme si na tréninku mohli zahrát na fotbálek přes celé hřiště na velké brány.
Dále nastal taky problém s počtem hráčů na zápasy. To že se do zápasu dostal i náš vedoucí týmu považuji za vrchol. Občas si říkám, jestli jsme opravdu chtěli postoupit. V posledních utkání jsme se jako tým semkli a dokázali vybojovat před koncem ještě nějaké body. Rozlučka se povedla a kdybych měl shrnout odehraný podzim nevedeme si špatně. Sice jenom 10. místo, ale na první půlrok je slušné.
Pokud se sebereme a začneme zase fungovat jako tým, který loni válcoval své soupeře a šel si za postupem, tak věřím že se v soutěži udržíme. Okres je mnohem kvalitnější a lepší soutěž než byla 3. třída a vracet bych se tam rozhodně nechtěl.
